Následující akce

Sadomasochistické aktivity zůstávají i v dnešní společnosti opředeny určitou rouškou tajemství a představ, které však nemusejí vždy odrážet realitu. Jedná se o téma, které v lidech stále vyvolává rozporuplné reakce – od zvídavého zájmu po strach či opovržení. I přes vysokou úroveň odborného poznání dosud ve společnosti přetrvává řada mylných představ, jejichž praktický dopad se může negativně promítat v životech konkrétních lidí, kterých se téma sadomasochismu osobně dotýká.

Cílem této přednášky bude:

– vymezení konsensuálních SM aktivit a souvislost mezi ním a BDSM- motivace k realizaci- psychologické charakteristiky lidí, kteří se SM aktivitám věnují
– potenciální benefity a možná rizika
– současná úroveň odborného poznání, vývoj vědeckého přístupu a moderní trendy ve výzkumu
– kink aware poradenství
– (nejen) téma sadomasochistických aktivit v psychologickém poradenství a konkrétní témata, se kterými klienti přicházejí
Přednášející bude vycházet ze současných odborných studií, přímé práce s klienty i vlastních zkušeností s českou BDSM subkulturou.

Přednáška proběhne online, a to 9.3.2022 od 18.00.

Předpokládaná délka je 2 hodiny.

Přihlásit se na přednášku

Již proběhlé akce

V případě té nejzávažnější trestné činnosti se bohužel setkáváme i s případy, kdy se nepodařilo dopátrat pachatele, a tudíž došlo k jejich odložení. Těmto případům se často věnují specializované útvary v řadách velmi zkušených kriminalistů a i po mnoha letech se snaží o jejich objasnění.

Ještě nedávno se však museli pro případný zlom ve vyšetřování spoléhat zpravidla na dosud neobjevené důkazní prostředky nebo doufat, že stanovený profil DNA potenciálního pachatele ze zajištěných stop, který doposud nevykazoval shodu s profily v národních databázích, svého „dvojníka“ nalezne s přibývajícími záznamy nově obviněných pachatelů.

Spojení metod genetické genealogie a forenzních analýz (především metod forenzní genetiky) však přineslo významný zlom a velmi cenné nástroje a postupy ve vyšetřování těchto případů, a v současnosti je tak možné vypátrat pachatele i po desítkách let, aniž bychom měli k dispozici jeho vlastní srovnávací vzorek.

Jak je to možné? Nejen tuto otázku vám může objasnit právě forenzní genealogie

.

Domácí násilí je od počátku pandemie stále používanější pojem. Na sociálních sítích se začalo šířit gesto, které může mnoha obětem nejen domácího násilí pomoci v nesnadné situace a někomu třeba i zachránit život. I přes pozornost, které této problematice věnujeme se stále v praxi setkáváme s mnoha odstíny domácího násilí a hlavně s velkým počtem osob, které se násilí ve vztazích dotýká. Hlavním cílem přednášky je zejména pomoci laické veřejnosti identifikovat domácího násilí, představit síť pomoci pro oběti domácího násilí a jejich blízké, zaměřit se na rizikové faktory v dynamice partnerských vztahů a seznámit se s se základy bezpečnostního plánu v případě již probíhajícího ohrožení.

Domácí násilí bude ilustrováno na kazuistikách z praxe krizové intervence. Cílem je také představení přehledu systémové péče o oběti domácího násilí v České republice a posouzení vhodného přístupu a plánování bezpečnostních, sociálních a psychologických aspektů jednotlivých přístupů.

V rámci přednášky se zaměříme na tato témata:

  1. Uvedení do problematiky (Vymezení domácího násilí – právní úprava, formy, znaky, mýty, typologie, legislativní rámce a výskyt domácího násilí v ČR)
  2. Identifikace domácího násilí (Jak rozpoznat domácí násilí od konfliktní domácnosti, problematického soužití a nefunkčního vztahu? Jak rozpoznat kdo je oběť a kdo agresor?)
  3. Kazuistiky z psychologické praxe a krizové intervence
  4. Představení mapy služeb

Přednáška se bude týkat prožitků, které provázejí a následují akt, kdy voják zabije nepřítele. Tento fenomén dosud nebyl v odborné literatuře uceleně a explicitně popsán. Přednáška bude vycházet z více než desetiletého studia této problematiky prováděných s americkými veterány zejména z vietnamské války a chorvatskými veterány z války o nezávislost doplněné o zkušenosti českých vojáků působících v zahraničních misích v Iráku a Afghánistánu.

Cílem přednášky je poukázat na následující:

  1. Prožitky jsou klíčový zdroj motivace každého z nás, a proto je nutné chápat pocity, jež zabití provázejí, neboť mají zásadní vliv na rozvoj patologické destruktivity
  2. Zlomová zkušenost spojená se zabitím má zásadní vliv na život každého, kdo ji prožil
  3. Váleční veteráni tvoří signifikantní část populace naší země, a proto je nutné poukázat na vliv zabití a prožitků s tím spojených na poválečný stav veteránů, problémy, které mají se svým opětovným začleněním do civilní society, a navrhnout přístupy, které by měla civilní – odborná i laická – veřejnost k této cílové skupině použít.

Přednáška nabízí nahlédnutí a pochopení světa neformálních (rodinných) pečujících – tedy těch osob, kteří se starají o svého blízkého v jeho domácím přirozeném prostředí. Byť populace stárne a osob vyžadující péči jen přibývá, je tato problematika stále poměrně málo diskutovaná.

Přednáška je zaměřena zejména na praktické znalosti – co dělat, jestliže se v této situaci vyskytnu, kdo mi může pomoci, jak se postarat sám o sebe a v poslední řadě skutečné příběhy ze světa péče. Nikdo z nás neví, kdy se může do pozice neformálního pečujícího sám dostat a nebo kdy se někdo z jeho okolí v takové roli ocitne.